Odporný druh lásky

Jednou mě tento druh lásky zničí,
miluji tě,ale být s tebou se mi příčí.
Nemohu být bez tebe, nemohu být s tebou,
jednou spadnu do pekel a tebe stáhnu s sebou.

Jak mohu milovat, zároveň nemít rád?
Jak mohu být nepřítel, zároveň kamarád?
Jak tě mám zdravit, když nechci tě znát?
Jak mám pryč odejít, když nemůžu vstát?

Mé prokletí zřejmě spočívá v lásce,
vše bude napsánu na smuteční pásce.
Má smůla zřejmě spočívá v touze,
ráno se probouzím s pocitem nouze.

Mám vlastně všechno, co jsem kdy chtěl,
ale jak být šťastný, jsem nejspíš zapomněl.
Mám vlastně všechno, jen ty mi scházíš,
přesto že na mě jen špínu házíš.

Ubližuješ mi víc, než mohl jsem snýst,
už jsem tvé zprávy nemohl číst.
A tak se snažím, přesvědčit sebe sám,
že nevím kdo jsi, že tě sotva znám.