ZRADILA
ZRADILA
A já jsem Ti tak věřil,
doufal jsem a snil,
a Tvé slovo bylo zákon,
a Tvé přání bylo cíl.
A já jsem Ti tak věřil,
od prvé noci, od prvého dne,
když měsíc svítil nad námi,
prý miluješ jenom mne.
A já jsem Ti tak věřil,
když smála ses mým snům,
i když slunce zašlo za mraky,
i za časů černých můr.
A já jsem Ti tak věřil,
a dnes ležíš u cizího boku,
kam zmizela Tvoje láska?
Zradilas! Vidím to v Tvém oku.
A já jsem Ti tak věřil...
.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Auva.. Jak je někdy krásné... zapomenout víru v jednom zklamání... a ponechat svůj život téci...
15.02.2007 10:38:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Fujtajbl... až husí kůže
po těle mi naběhla...
výčitka tu za výčitkou...
co ta "chudák" vyvedla?
Když máš rád, tak zkus lásku přát
i tam, kde tě zranili...
promiň... ovládly mne verše
a jed do úst vsadily...
* * *
chjo...
a tahle se mi nelíbí,
protože ti takový myšlení
po těle dobře neudělá.
Tak. A máš to.
10.02.2007 17:04:00 | Cecilka
Nevadí,nevadí,když takový konec,pak ten vztah za nic nestojí.Za krásné prožitky,které z těch vztahů máme,
si pak básničky pro radost svou i druhých poskládáme.
04.02.2007 19:01:00 | Lota
Láska je moře se sladkým dnem,
ale jak daleko je k sladku
tou hořkou slaností
03.02.2007 11:30:00 | Vivi.~2