Pouhý mžik

Byl to jen mžik,

když den se lámal.

A s ním zmizel otazník,

proč Amor nás obelhával...

Byl to jen mžik,

jen setinka pouhá.

Ten malinký okamžik,

kdy nad rozumem zvítězila touha...

Jako v kávě čokolády kousek,

ztrácel se ve Tvém náručí.

Nemhouc vysoukat ni hlásek....

...bože jak ten čas letí...

Dnes slavíme již osmé výročí....