Zkrátím stmívání letmým
dotykem obzoru noci
na jehož začátku den
ladně končí a tma
se trousit začíná
Projdu se hradbami snů
něžně fouknu do oblak
a hvězdy zhasínám
Prospím se touhou
milovat Tvůj stín
i když jeho sen
pozvolna dohořívá
a mizí
Vzbuď se lásko
já nejsem cizí
Jsem Tvá
Cítíš?
Jak Tvůj stín objímám...
Niki velmi ti rozumím, ale stále věřím v to, že stíny nejsou tím, čím to celé končí:-).
27.05.2015 23:55:36 | Malá mořská víla
hebce hravá milostná stínohra jako vypadlá ze sna o utajovaném milování ve stínu něčí lampy s věčným světélkem..ST :-D
27.05.2015 21:00:33 | Frr
Něžně zamilovaná.. ST
27.05.2015 19:24:17 | ztracený 22
...je o lásce, která někdy bolí, někdy se usmívá, někdy se ztrácí, někdy usíná...
27.05.2015 19:47:38 | Nikita44