Ráno na rohu jsem stál

Ráno na rohu jsem stál

a vítr vytrvale a ostře vál.

Náhle se mi tělo velmi třáslo,

však ne zimou, ale tvojí krásou.

Ta změna byla velmi náhlá,

úsměv vystřídal tvůj pohled prázdna.

Stačí jen tvůj dotek smělý

a srdce dát ti pusu velí.

Jsi úžasná bytost,

 čas však nezná lítost.

Školní zvonek zvoní

a má duše slzy roní.

Poslední pusu ti dám,

pohled na siluetu ve dveřích připoutám

a v srdci doufám, že ti brzo další dám.