PROČ PRÁVĚ JÁ?!
PROČ PRÁVĚ JÁ?!
PROČ PRÁVĚ JÁ?!
chtěl jsem ti říct
že od teď se vše změní
našel jsem zrovna sílu
v sobě
fakt bych to udělal!
proč jsi vše sama změnila
než jsem své jasné odhodlaní
stačil jen popostrčit dál?
já měl ho zabít
než zhatil mi mé plány
proč právě já
jsem smůlou oblepen
na níž vždy ulpívají rány?
ne!
to nejsou hloupé výmluvy
co o mně vůbec víš?!
nejspíš nic!
když ani nechápeš
že jsi to právě ty
kdo šancím naší lásky
chce nechat ujet zdviž
kolik že jich už bylo?
prosím tě!
co bylo bylo
jenže teď...
...teď už jsem fakt!
přísahám...!
opravdu jsem chtěl!
k čemu je má snaha
ptám se tě
i sebe
k čemu je?!
když právě nejvíc...!
věř mi!
...nevíš jak jsem chtěl!
proradný bože!
čím jsem se provinil?
ptám se a vyčítám i tobě!
co chystáš mi znovu za úděl?!
proč odpíráš mi
možnost byť jen jednu
proč i ty ke mně jsi tak krutý
že opět posíláš mě ke dnu...
Praha, 13.6.2015
https://www.youtube.com/watch?v=J2AU3gVtMSM
Komentáře (14)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
doména výběru... :-))
jenže, dno má jednu děsnou výhodu, dá se z něj odrazit a nejde se propadnout níž... a ono si to občas zkusit není vůbec špatný... a ono ti v určitý chvíli chtě nechtě dojde, že ke dnu to máš ještě hooodně hooodně hluboko... a jak zpívá jedna dáma, chcípni, když mě už nemáš rád :-)))
21.06.2015 00:54:31 | zelená víla
:-D Souhlasím, ale i k odrazu ode dna je nutná jistá vůle k tomu, aby člověk se sebou něco provedl – kdo si hledá jen alibi a svádí svá vlastní selhání jen na vnější okolnosti a na ty druhé, se na tom dně zpravidla jen povaluje dál bez odrazu... ;-) A zpívající dámě rozumím – sice tyhle mstivě zlobné afekty v neopětované lásce neuznávám ani nepraktikuju, ale jinak je fakt, že je dobré si vždycky uvědomit, že pro jedno kvítí slunce nesvítí a poohlédnout se po nějakém vedle, kolikrát i hezčím a voňavějším... :-))
21.06.2015 12:51:40 | Amonasr
to je pravda, jistá vůle s tím něco dělat... to je to... já takové výstřelky tohohle také nepraktikuju, ale chce to trocha nadhledu a srandy, když už to někdy se tak semele... :-)
22.06.2015 14:14:40 | zelená víla
Spasitelky a trpitelky existují, u některých je to zcela dobrovolná role, ve které si libují...osobně jsem pro oboustrannou toleranci a potěšení, být s protějškem, vše má být v jakési rovnováze, když to nefunguje, nač ztrácet čas(i když to někdy bolí, situace si vyžadují uzdravení)...
20.06.2015 19:21:26 | básněnka
Změnit sám sebe...? Dost těžká disciplína, druhá strana to ví stejně dobře jako hrdina Tvé básně...
20.06.2015 14:20:19 | Pamína
:-D Kéž by vždy věděla... ;-) Myslím, že mnohé ženy – trpitelky a spasitelky by mohly dlouze vyprávět o věčně nesplněných slibech svých slabošských a začasté i agresivních partnerů. I když abych byl genderově korektní, to svalování vlastní viny na všechny okolo není zdaleka jen občasná mužská doména... ;-)) Ale láska je holt láska... :-)
20.06.2015 15:03:49 | Amonasr