a suší je

.
děsí se rána
a páni nevědí a
jdou přitom s paní
stále stejnou snídaní
bez lepku dědků a bez
kvete a neví pořádně
rozkvete příchozí
už bez peněz
a na dně
anebo
tě na
mezi
zastaví
a protáčí
jen si němé
vzpomínky
a jdou zase
a po tmě
uhladí
po krbci
už do rosy
své brousky
a jdou kosit
jednu řadu
za druhou
a suší je
na vodě
za sebou
.