Setkání

Jednoho sobotního rána
za zlatavého slunce svitu,
kdy svedla mě jeho záře,
vábena jsem byla a zvána,
kde nebyls a náhle jsi tu -
kde setkaly se naše tváře.

Tichý a klidný, vlídný a milý,
svět však popletls mi docela,
hlavu i srdce za tak malou chvíli
a tvář...ta mi jen plamenem hořela

K večeru s vínem sladkým a opojným,
hřejivým pohledem hladíš mne po těle,
poddám se dotekům něžným i průbojným,
vnímám tvou touhu slastně i nesměle.

Přeji si vroucně, ať pocit ten nikdy nekončí,
mé horké tělo s tvým spojené v jediné,
schoulená v bezpečí v tvé pevné náruči,
srdce mé v dlaních tvých navěky spočine.