Zrcadlo

Ty jsi imaginární.
Ty jsi jen imaginární,
pro jinou paní již jsem kmání.

Ty jsi jen odraz mé rozkvetlé duše.
Duše Té co vidí vše jednoduše.

Ty jsi jen projekční plátno,
to co mi bylo ůplnou náhodou dáno.
To já jsem Tím Světlem.
Tím nekonečným skvělím Světem.

Ty jsi jen zrcadlo,
co zrcadlí moje zlomky duše.
Ty co rozstřílela tvá nesmyslná kuše.

Vidím ti až za hrob.
Tak se prosímtě na mě za to zlato nezlop.
Žes tím svím trikem byla odhalena.
Já vím žes to tak jinak myslela,
a těd jsi beze mě úplně ztracená.
Svou mocí mnou jsi zbavená.