Všude píši Tvé sladké jméno Lucie,
pět písmen co krev do srdce vyryje,
písmenka, co vypadají tak kostrbatě,
teď však všude leží...., v louži i v blátě.
Smutný čmárám je do obzoru,
toť asi vše jen co sám zmohu,
jak blázen bodat do azuru,
sídlíš-li tam krutý mocný bože,
proč dal si mi lásku a pak hoře?