milování

Vteřina

co nemá
v čase
svého místa,

touha

s prsty rozechvělými,
jakoby
to bylo
poprvé,

prostým dotekem

svalu tlukoucího,
se každou
návštěvou
v síních mých
dostáváš
hlouběji
pod kůži,

uprostřed toku

všech citů,
v řečišti
lože milostného

prostupuji

branou
zahrady Tvé,
tak
omamně
jasmínem vonící,

a ochutnávám

z plodů
lahodných
jež skýtá
náruč koruny Tvojí...