Anotace: Možná je nějaký důvod, proč se člověku stále evokují minulé vzpomínky, jen mu nerozumíme...
BACK TO BLACK
Pod víčky oloupávám vzpomínky
jak z kůže cibuli
až na krev
do nahého jádra
v rádiu hrají Back to black
a auta padající do noci
od zadních světel odráží plamínky
zrcadlí lítost
promlčený vztek
na deštěm umáčené silnici
Patřil ti potlesk divadla
byls králem exhibic
s korunou v kapse
a fanfarónským smíchem dobrodruha
pro mě jsi
v kulisách špinavého prádla
vyčlenil roli
hraběnky z Nemanic
za všemi těmi mnohými
navěky
navždycky
nastokrát druhá
Radosti lásky
skrz slzy lží
ve vlasech doteky
cizí
zaškobrtnutí v hlase
náhodné přeřeky
útěky
dovnitř své vlastní duše
dávno ne ryzí
do světů z černočerné tuše
kde sama pře sebou
unikám
plivancům pomluvy
tak někdy na viděnou
s tvou další ženou
pssst…
o tom se přece nemluví
V mozaice starých ran
stále vězí bolavé kamínky
nevyslovených výčitek
na rozhovory jsme my dva
neměli štěstí
protesty, hádky, výbuchy emocí
zpoza zavřených bran
zadusil tikot hodinek
cos nikdy nesundaval ze zápěstí
Už je to tolik let
čas smazal hořkost
v náručí muže
s nímž hřeje noc i svítání
Zbyly jen vzpomínky
jak voněls vínem
a jak měls v očích vítr
nezachytitelný do dlaní
když ale slyším
z rádia Back to Black
naskakuje mi husí kůže
Tohle je opravdu odžité.
A že to umíš podat!
Působivé...
Marty Kristián Kudlák
21.09.2015 12:58:37 | kudlankaW
Je to odžité už tak dávno - ale pořád to někde uvnitř v hloubce vězí. Asi jako všechno, čím si člověk projde. Za ocenění formy ti moc děkuji, Marty! Popravdě jsem se s tou básničkou dost natrápila, tak jsem moc ráda, že nakonec není tak úplně ukňučená a dokáže oslovit.
21.09.2015 18:25:01 | Aida
Dvě slova...jo jízda ;)
18.09.2015 14:43:28 | xoxoxo
jakýkoli supetip je tady málo.No věř že mi právě teď a tady naskočila husí kůže...
16.09.2015 15:38:06 | střelkyně1
pod proudem...
16.09.2015 07:43:58 | enigman
Díky, příteli! To je asi tím, že námi jsou neviditelné, leč vodivé dráty ;)
17.09.2015 19:03:48 | Aida
Krásně vyjádřený dotyk minulosti...na duši. Taky vím, jaké to je, být "ta druhá", milovaná, ale nepřiznaná, věčně se schovávající a ustupující stranou. Soucítím. A tleskám procítěné poezii :) Všechno zlé je k něčemu dobré... ;)
15.09.2015 23:46:17 | Ollie
Díky, milá Ollie! :) Po letech ve vzpomínkách někdy voní růže a jindy bodají trny...
16.09.2015 00:51:39 | Aida