z oprýskané hřbitovní zdi
vystupujou
tušené rysy
povědomých tváří...
až zase zabloudím
na předměstí
vyhledám tam
zapomenutou pouť
a na střelnici
vystřelím
krepovou růži
vetknu ji
do trnové koruny
zmarněných lásek...
pro krepový růže nálezy a ztráty, obalils své srdce do cukrový vaty
24.10.2015 23:09:21 | Akrij8
to jo, ještě mám srdce od ní celý uleptaný..:-)) :-D
24.10.2015 23:26:03 | Frr
To se pozná od pohledu, který srdce je uleptaný láskou, protože prostupuje očima i slovy.:o) Jo to je ta nejsladší cukrová vata. žádná láska není zmarněná, protože zůstává uvnitř člověka, milý příteli.
24.10.2015 23:43:12 | Akrij8
jako původně svůdnej kamínek, co se časem obalí v naší duši a stává se perlou-v duchu..když ji pak někomu chceme dát-to abychom se z-přetrhali...
a nebo kamínek uschováme v srdci..stává se posléz perlou ještě vzácnější-když pak vyznáváme lásku/dáváme ji/-platí o nás doslova-"ten má srdce na dlani"..:-D :-))
25.10.2015 00:11:02 | Frr
ST Jiří, ten smutek z toho čiší...
19.10.2015 11:40:12 | Malá mořská víla
..raděj naplnit si prázdnou číši...:-D :-))
19.10.2015 20:09:20 | Frr