V přílivu tmy
uchopit spánek
rozpínající se
po březích noci
Chytit se
okrajů ticha
prosakujících
malbou bílých zdí
Z prohlubně snu
nechat vytrysknout
gejzír lásky
Opojně krásný
avšak
poslední...
gejzír lásky je bezedný...posečkej chvilenku...než se rozední...úsměv.z.
24.10.2015 21:15:43 | zdenka
Z Tvých básní mívám pocit, jako bys slova dokázala stáhnout ze sfér odkudsi nad námi, téměř až z nadpřirozena, možná proto vnímám tvé texty až éterické vznášenlivé... ráda bych v nich zahlédla více pozemského světla... teprve potom budu si myslet, že jsi snad šťastnější... Nikitko milá :-)
24.10.2015 08:30:18 | Helen Zaurak
možná se mi někdy podaří slétnout z nadpřirozena sem dolů na pozemskou pláň..ale zatím levituji v éteru:-DD Děkuji Helenko za odhad mého já:-)
pocit štěstí je momentální stav mysli a je pomíjivý...
24.10.2015 19:01:22 | Nikita44
ST a popletená matematická rada...
trocha makovic,snů urodí se víc,než jedenkráte polovic
24.10.2015 05:08:17 | Malá mořská víla