Havraní intermezzo

Každý večer chodíš sama spát
a ráno havraní vlasy chceš umývat.
Svou vůni prodej dílu okamžiku,
ze slušnosti, či spíš ze zvyku.

Každý večer říkáš, že jsi tu,
jsi ve světlech přívětivých bytů.
Zaženeš zlé skutky a usneš na dece
v houpavých náručích temné ulice.

Každou noc slyším tichý dech,
slyším tě i v nočních podchodech.
Světélkuješ jako světla tramvaje
a noc ti poslední akord zahraje.

Otevíráš ke mne oči každou chvíli,
takhle ovšem tvůj sen nezesílí.
Tvé černé vlasy splynou s nocí,
pojď ke mně, není nám pomoci...