Anotace: Nikomu neoddaný člověk bude vždy stát na místě, protože je pro něj zkrátka jednodušší otevřít ústa ke kritice, než udělat krok vstříc!
Jsi nebeskou, světlou chvílí
Tou, jež hřeje u srdce
Citem, který stále sílí
A slabosti nesnese
Pojď, půjdem spolem krotit bouře
A dávat význam nesmyslům
A vzbouříme se s láskou vzpouře
Co vrhá na nás stín a šum
Porazíme nepřítele, necháme tát zmrzlé zdi
A svrhneme velitele - již nás v lásce nebrzdí!
Podetneme prohnilý dub, co plodem mu byl žal a stesk
Otočíme líce za rub, z temna bude třpyt a lesk
Ač nespatřená, neviděná, nechtěná a v samotě
Mým životem ovlivněná... Půjdeš se mnou? .. Vezmu tě!
K bráně konce, zaklepeme, vkročíme a půjdem dál
Vkročíme v svět nepoznaný, tam, kde bych si tě lásko vzal!
Kde pozdě není realitou, kde v nevěru nevěří
Políbím tě - staň se mi tou , s jež chci klepat u dveří
Jsi nebeskou, světlou chvílí, okamžikem na věky
Vkročili jsme... MILUJI TĔ! Směrník konec? DALEKÝ!