Láska bez pravidel

Přišels nečekaně, nezvaný host,
překročils řeku, zboural jsi most.
Moje „ne“ bylo jen prázdné slovo,
mé „ano“ otevřelo komnatu,
vkročili jsme na cestu rozvratu,
hledajíc vášeň a nic víc z toho.

Nic víc z toho- lžeme sami sobě,
tys ublížil mně, já zase tobě.
Láska, ta dáma rozumu zbavená,
zasáhla mě ranou mířenou do srdce,
nemám nic než ten ryzí cit po ruce,
slzy kalí zrak, podlamují se mi kolena.

Vzplanutí přišlo jak blesk z čistého nebe,
měls mě rád tak, jako já tebe?
Že prý všechno na světě má svůj řád,
však pořádek libuje si v chaosu,
já lásku k tobě v srdci svém dál si ponesu,
a všechno štěstí světa ti budu přát …