Cestičky

*

v listopadu

a po ránu navíc

se mi konec rohlíku ztrácí v mlze

 

v hrnku mám tmu,

protože mlha je jediná

co vidím bílého

 

vyrážím do té krupicové kaše

šéf mlhu neuznává

vrazím do někoho

pardon! 

 

rochechtám se: sloupek

a na  něm  značka  Dej přednost!

 

dávám tedy přednost

i chůzi na hlavním chodníku

skříp!

jak to že vidím žluté mlhovky?

a tu zjistím, že je otírám nohavicemi

 

couvnu tedy a pozadu vrazím do dveří

heletyznám!

vstoupím

a vidím na konci chodby mihnout se

rezavé lokny délky pracovního týdne .

 

Jsem tu správně: Miluška,

sekretářka majitele

stalkerka

pořád doufá, že mne pěti kávami denně přiměje

neslibuju neodmítám

nechci přijít o dobré kafe

a zadara.

 

Tím končí mé ráno: pane Musil,

nemohl byste?

 

Nemohl, ale m(M)usil jsem

 

Kafe studené, Miluška vlažná, záda zpocená...

Jak pak bych nemohl?

od toho jsem tady...

 

Miluško, vám to dnes sluší!

 

zčervenaly jí  uši

a ztmavly oči plné naděje

 

I tuctovka je krásná

když se usměje...