Až

Až se rozední,

zavřu dveře,

stočím se do klubíčka

a nechám tě jít.

Až zrodí se nový den,

zamávám ti z rychlíku

jedoucího až na kraj světa,

až tam, kde končí sen.

Až dočkáme se rozbřesku

a noc povolí své sevření,

naposled tě políbím

se srdcem plným stesku

… nemám ráda loučení …

Až den stane na našem prahu

a tma ztratí svoji moc,

chytím tě za ruku,

seberu odvahu

a zašeptám ,,lež klidně, je noc“ …