Jitrenka Olomouc

Videl jsem Vesmir a v nem jitrenku Olomouc
Ze strachu ze smrti lasku z nekonecna zrozenou,
Videl jsem dest snu radostnych,
Krasnych jako neskonale setkani oblohy
A plamene ve
vizi ruze v oblacich tiche vasne,
Horouci jako dech slzy,
Tajici po podvazku nevestky
Touhou splasene...

Sepotat klid slysel jsem v lune pisne,
Rodici se v usmevu andelske spolecnice,
Jemne a hrisne, a z jejich oci selest,
Nokturnalni pelest znameni,
Divoke tanecnice mameni,
Klekani klaviatur vecernice,
Hrajici na klavesy stinu
A postav jimz ret noci
Hral do karet vule
Okolo moci poloprusvitnych silulet,
Ve valce svetla a stinu,
Moare vteriny usvitnych let.


Citil jsem drobnohled risi citu,
U bran vedomi jiskricich v skrytu,
Na dalnici plujici vstric nadsvetelne pramici,
Kde viri hrivne prostne princ Imaginace,
Levituje v zarnych zilkovich kosmicke pulzace
Vstric torzum krvacejici vibrace,
Z nichz skutecnost budouci stavi
Vidiny barvy a tempa, a tempera inteligence
Zetka partitururapsodie,
Ve warpovem torpedu zmrazenem
Skulpturou verse v monolitu.

Miloval jsem se s kaskadou rovnic teorie vseho
Na nadrazi bezcasi a sypal pro prizraky
Nad zazraky mest blizici se budoucnosti,
Trousil pazata s nekonecen vylite na gobeliny
Chameleonich kuzi a rentgenovych paprsky,
Mericich castice svetla
Menicich obrysu, obrazem zazivoti,
V telesech somy, auricke cepele,
Aleatricke obludaria arii
Dvoji mapa povodi taurus,
A curandero srdcove sedmi,
Pejici v zapevu bajnych ostnu vidoucnosti.


Videl jsem palcive dychteni po vitezstvi,
Horecnaty neklid vnitrniho vesmiru,
Rozpolceny v pamatne iluminaci pameti,
V bezpaticove zemi slamerovych hlav,
Gilotiny kvilejici pro srdce muzy,
Pro hridel jevistni pritomnosti,
Plujici do srdce mandaly,
Do stredu hierarchie caker prirody,
Pod plast vzdalenych horizontu tekoucnosti,
Pritmi cepeli Sivovych, matrice Gaiana suknice,
Krasne spiraly jedenacteho gramu Vasi pozornosti,
Lektvaru ve kterem uprena trinacta vize zazivoti,
Prijima celo basne jmenem Jitrenka Olomouc.

...





Videl jsem...