Znova štěstí bylo slepé,
komu z nás hůř žal se hojí?
A proč srdce, když zatepe,
šeptá, že nás něco pojí?
Jak loď pluje, vidím z mola,
slabě slyším dívčí hlas,
který na mě v prosbách volá:
Nepřestávej věřit v nás!
Ty jsi píseň v mojí duši,
ty jsi na mém srdci stesk.
Nenech nikdy, ať ti ruší
smutek ve tvých očích lesk.
Ty jsi píseň v mojí duši,
ty jsi přání ze snů mých.
Nesmířím se s tím, že musím
zapomenout na tvůj smích.
Úsměvem se obelhávám,
když mě prázdná postel zebe.
Srdce bije, vždy když vstávám,
že chce vstávat vedle tebe.
Jak loď pluje, vidím z mola,
slabě slyším dívčí hlas,
který na mě v prosbách volá:
Nepřestávej věřit v nás!
Ty jsi píseň v mojí duši,
ty jsi na mém srdci stesk.
Nenech nikdy, ať ti ruší
smutek ve tvých očích lesk.
Ty jsi píseň v mojí duši,
ty jsi přání ze snů mých.
Nesmířím se s tím, že musím
zapomenout na tvůj smích.
Jsem pro to, aby každý z Nás nosil viditelně značku ( 5*4 cm) na čele nebo jiném viditelném místě s momentálním módem. Pak bychom si všichni ušetřili čas/srdce/nefunkční radary.
15.01.2017 09:54:35 | Jin&Jang