ZÁVOD V LÁSCE

Pocit, co v mém příběhu nosím.
Pocit, který mě svým způsobem dusí.
Pocit, s kterým se musím naučit žít
a bez člověka, kterého jsem mohla mít.
Pocit, který mě mučí a polyká mé nádechy
a z mé pusy vydává vzdechy.

Už jsem skoro na konci hry, už dohrávám
to: "co by, kdyby".
Poslední kolo před sebou mám a ty stojíš,
jako odměna, přímo tam.
Tak zrychluji, chci tam být první,
teď náhle Veronika mi vstoupila do hry.
Předbíhá všechny, už mě skoro má, ale
mou odměnu nikdy nezíská.
Přidám do kroku, rozpustím vlasy
a své obranné schopnosti hrdě vytasím.

A náhle jsem tam první.
Přímo do náruče jsem ti spadla.
S blonďákem se zelenými oči do hluboké lásky jsem upadla.