Součást mého světa

Když sklenicí jsi
v níž schází kapka vína
Když zdá se žiješ
a přec prázdná jsi krajina

Když znovu rozkveteš
leč skrytá v ústraní
Když smutek tvůj znám
i tak jsi důvod k usmání

Když víc než tisíc vět
někdy je mlčení
Ač někdy řekneš mnohem víc
mnohé to taky nezmění

Když příjde chvíle
poznáš že slova lžou
Pak víc neskláněj se před světem
Když svět by se měl sklonit před tebou