Podzimní tání

*

*

Ledy mých nejistot
tají pod plameny tvých dotyků
a sama v sobě se tříštím
na tisíce okvětních lístků
kterými zasypu naši společnou touhu
až po okraj

A všechnu tu tíhu pochybností a váhání
odvane něžná vůně
a pak už nebude ty a já
ale naše společné moře
ve kterém se možná utopíme

Anebo možná
dosáhneme jednoho břehu ...

*

*