Hřebíček

S vůní punče a hřebíčku
včera jsi opustila můj bílý pokoj.
Snad ne z nenávisti
či ze sentimentu,
jenom mám prý se ze snu vzbudit sám.

Jako papírový drak
přiletěla jsi mým oknem
a vypadalo to, že z Měsíce,
odkud jsi mi chvilku předtím mávala.
Mám tvou vůni ve vlasech.

Když zavoněly Vánoce
a s nimi stesk zavřených slepoulic,
pobídl jsem své koně a letěl za tebou,
jako by už nic jiného nebylo nutné.
Vždyť jsi utkána jen z mého snění...

S vůní punče a bílých náměstí
včera jsi přiletěla do mého pokoje.
Snad ne z nenávisti,
či ze sentimentu.
Jenom mám prý tě ráno vzbudit já...