Anotace: lehce dětinská, nedokonalá a nevážná báseň. její poselství je však nepochybně jasné a pravdivé.
Sbírka: poetický odpad
byl jsem včera u doktora
a ten mi řekl,
že je to potvora
a že se toho lekl
že prý se to hrozně množí
a že je to hrůza, děs
kdekoho to rychle složí
postihlo to celou ves
a tak jsem se pozeptal
co že mu tak hrozně vadí
on si odpliv, rázně vstal:
„že se lidé nemaj rádi“
„je to pane velký svinstvo
a lítá to všude
postihlo to ženstvo, panstvo
kdo ví, kdo tu zbude“
„tak na tom něco bude, mistře“
povídám mu s pokýváním
„to jste odhad velmi bystře“
a loučím se s děkováním
za týden sem u něj znova
a co že mi to vlastně je
bolest srdce pane Sova
že mě nemiluje
„no prosím je to tu
tak do půl těla
předepíšem dietu
a jednu ránu z děla
to na nervů uklidnění
a taky trochu čaje,
jednou denně políbení
na okraji ráje
už se asi nespravíte
za to já však nemohu
a to vy velmi dobře víte
že s tím já víc nezmohu
nashledanou přijďte zas
třicet korun poplatek
a za týden v tento čas,
co nejméně lízátek“
no co vám budu povídat
dopadlo to tragicky
museli mě zakopat
navěky a na vždycky
poučení z toho plyne
že je třeba lásky
i pro lidi líné
ošklivé i krásky