Melancholický mráz

pomalu přicházíš
tak trochu jiný
jedna jasná píseň zní

propojena v ní chvíle
blízkého setkání

a najednou
srdcem slaňuje
melancholie
zasněží
i to maličké hřání

cítíš to

dnes i venku tiše
poletují zimy
a tebe modravý stín zavěje

stříbří nebe slzami večerními
a ty potřebuješ jít ještě chvíli
potřebuješ pozvat slunce
rožnout plamének novému jitru
přijmout že paprsky letí vesmírem
že jsi
že je

daleko a dál
ale ty se necháváš zasněžit
abys neroztál