HÁČEK
připadám si jak háček
kýmsi do vzduchu nahozený
po tom
čeho rád bych se sám chytil
sklouzávám
třpytky z odlesku svých očí
mi v letu navěšují ženy
spletené z hlubokých barev smutků
nejpůvabnějších z krásných dam
jaké si nikdo neochočí
až jednou zachytím se
do sítí schystaných pro naději
vykoupím se svým vlastním smutkem
ty darované
si už ponechám
Praha, 6.1.2015
https://www.youtube.com/watch?v=z8ZScAdV8qE
Amone, ta je tak krásná, stvořená z hlubokých pocitů muže, který ví, co je smutek a také ví, že každé další ráno, je svítáním nadějí...ST(tu si ukládám do oblíbených)
06.01.2016 21:29:53 | Nikita44
Málokterá ženská jde ochočit, my šelmy můžeme bejt maximálně mírně domestikovaný :-)
06.01.2016 21:18:57 | básněnka