Zlodějko snů,
prokletá, tajplná, vznešená,
tiše našlapuješ,
po špičkách,
sny zůstávají snem a noc není pouhým dnem.
Zlodějko snů,
nechodíš tak tiše,
šlapeš zlehka,
žádné klišé,
otáčíš se zpět.
Pohled letmý,
připomene krásný svět,
a tiché kroky v podkrový,
leda cos napoví.
Zlodějko snů,
koukáš jenom dozadu,
svými kroky težkými,
šlapeš snovou zahradu.
Zlodějko snů,
zavřela si oči,
nad tebou nebe,
dole poničené cosi,
pomalu mizí v temnotách.
Zlodějka snů,
navštívila srdce, nás,
bláznů.