Má lásko voníš jako záhon růží,
ta slova stojí na cihlových zdech.
Má lásko stékám,
a stáda koní táhnou
zmámena vábením.
Jak motýl na květu sedmikrásky.
Jak pírko v letním vánku.
Být tak vločkou na špičce tvého prstu,
pak bezhlesně kvést jako palouk pomněnek,
vpíjet se do tvých rtů a vzplanout,
navždy zůstat v tvých nejtajnějších snech.