Rýha na čele tvém

Od starostí na čele tvém je malá rýha

a já z ní věštím, co všechno chceš mi říct

v těch slovech dýchá zvláštní síla

možná jednou, víc to pochopím

jak blízké jsou naše vzdálené světy

když vítr stromům sáhne do listí

proč všechno otáčí se jak kulička od rulety

a kdo z nás dál si šlape po štěstí?

Když na oči mi padá závoj noci

a já tu ležím bez pomoci a mám sen

 jsem motýl a mávnutím křídel sklouznu po těle tvém

a pár vteřin spadne níž, k nám, na zem

Tak podej mi dlaně své, ať můžeme spolu být

nikdo nechce jen neurčitě žít

 chci tu zůstat, když slyším tě na piáno hrát

 zapomenout na vše, co má pomíjivý řád

Pocit mám, že v krbu plamen šlehá víc

Ty, já a rytmy horkokrevných tanečnic

Ty, já a dál už není vůbec nic

Když na oči mi padá závoj noci

a já říct ti všechno chci i za svitu loučí

že umíš číst mezi řádky mých skrytých světů

a všední den spojíš se slávou kabaretů

že napojená jsi na sílu letních mraků

co teď padají na nás, do rzí a do okapů

(Hanuš Šparlinek, 9.2- 11.2.2015)