přišel hned včera ráno
ten dopis co z lásky si mi psal
psal že přemýšlíš
přemýšlíš nad spoustou věcí
tají se mi dech a čtu pomalu dál . . .
Jak asi voníš ? Jaký je Tvůj dotyk ? Intimní i ten normální. Jak asi zareaguješ na nečekaný polibek . . . Dokázal bych Ti na pár vteřin sebrat dech, abys ho po chvíli popadla s naprostou euforií ? A tak . . .
přes slzy nevím když čtu tyhle řádky a ptám se proč nám osud nepřál spolu být
a ty si říkal že osud není
že jsme se jen prostě nemohli potkat