Bouře a noc

Clona šedých mraků

 nad ránem bouři uniká

 tak prožívej to se mnou

  neznámou řečí ona mluvit začíná

Do půdy se vpije

A tisíc tváří má

je královnou těžkých mraků

zná vůni vlčích máků

a vše vzdálené, s ní tu zůstává

Dnes zbytečný je tvůj strach

 pro chvíle, které mám tak rád

 volají mé sestry noci

 stékají na zem vyšší moci

a vše vzdálené, své stopy zanechá   

Dnes zbytečný je tvůj strach

schoulená, můžeš klidně spát

 za oponou mraků měsíc pluje

 a spící město bouře osvětluje

 neznámý svět nás přesahuje

Jako staletý strom, budu tady stát

dnes, znovu, mnohokrát

  ta noc a déšť, se mi do žil znovu vpije   

jako ty a svět co nás přesahuje

(Hanuš Šparlinek, 19-20.2.2016)