Bolest

Bolest
Obrovská rána, miluji ho!
To všechno, hned z rána, potřebuji ho!

Oči plné slz, sevřený žaludek,
vzpomínky na něj, pokoj plný desek.
Lascivní touhy, po jeho tělu,
slyšet jeho hlas, cítit tu něhu.

Chci se zabít, chci pro něj umřít.
Chci s ním být, chci společnou cestou jít.

Vybral si ji, já zůstala sama.
Jsi úžasná, výjimečná, dokonalá.
Navždy, to říkával mi,
Já uvěřila Ti!

Srdce mi tluče, prázdnotou.
Slzy se valí, jedna za druhou.
Hlasitě dýchám, zároveň vzlykám.
Vzpomínám.

Své rozhodnutí nezmění,
věta ostrá jako když do zad bodnou mi kudlu.
Chce být jenom s ní,
přesto ho neuvěřitelně a nebezpečně miluju.

Chtěla jsem být jeho splněným snem,
on ovšem vyměnil, dokonalost za zvyk.
Ničí mě to den co den.
Chci, aby se mi pletl, jazyk.

Chci, aby se mi pletla slova,
Chci, aby se usmál při mém „z tama“.
Na našem místě, Větrník
Na našem místě, u Tebe, u Vašich.

Parkoviště traktorů, infantilní patnáctka.
A přesto Tvá nejvěrnější nymfomanka.

Tvoje oči, jako nejlepší čokoláda,
Tvůj hlas, poslouchala bych do rána.
Tvůj úsměv, prozrazuje štěstí.
Tvá chůze, tak pozitivní!

Tys vyměnil štěstí za čas,
tys vyměnil, velkou lásku za zvyk.
Tys vyměnil to, co potřebuješ,
za někoho, kdo Ti patří.