Práh
Práh
Umírá mi duše,
tělo se furt drží.
V hlavě, v zádech, v břiše,
bolestí i v kůži.
Občas napůl huby,
do konečků vlasů
zabolí i zuby,
až se prohnu v pasu.
Všechno toto akceptuji,
jednu věc však nesnesu –
místo, které nejvíc bolí,
tvojí novou adresu.
tělo se furt drží.
V hlavě, v zádech, v břiše,
bolestí i v kůži.
Občas napůl huby,
do konečků vlasů
zabolí i zuby,
až se prohnu v pasu.
Všechno toto akceptuji,
jednu věc však nesnesu –
místo, které nejvíc bolí,
tvojí novou adresu.
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Duše nemůže umřít, iluze ale snadno.
26.02.2016 08:15:15 | Lilien
Ale jistě, vím, že je duše nesmrtelná (psal jsem o tom např. v díle Chrpy a hvozdíky), pocit umírání a slábnutí mít však může, umírat neznamená umřít. Jde spíš o experesivní vyjádření, lehkou nadsázku a ironii. :) A iluze, ty umírají snadno, to je pravda, z toho už jsem taknějak vyrostl, už se ani na nic netěším.
26.02.2016 12:16:12 | el sereno
Když se ponoříš do sebe sama, poznáš bezbřehé štěstí.
26.02.2016 12:37:42 | Lilien