Až naše báseň začne plešatět

.



Ona a On
roztomile popletení
ztraceni v postindustriální společnosti
vykořenění
ponášení větrem změn

pořídili si domácího mazlíčka
malé pumě
jako substituci za dítě

hráli strategickou hru
poziční boje
kdo koho dýl vydrží mít o trochu míň rád

ve skutečnosti ale
ona velmi toužila uplést mu teplý svetr
který by ho hřál na srdeční čakře
neuměla to

on si velmi přál
hmotně ji zabezpečit
aby měli míň dřiny a víc radosti a také mu to moc nešlo

potěšit toho druhého
slovem
dotykem
ale většinou to byly trefy mimo terč
míjeli se

jejich existence byly pracné
měli příliš těžké karmy
v povrchu zemském za sebou zanechávali hluboké rýhy

byli izolovaní
oddělení

nebýt rakoviny jednoho z nich
málem by si ani neřekli to nejdůležitější

životy těžké jako skála
jen pár světlých okamžiků
a krysí boje o přežití v příliš těsných boxech

pak
rychlý chudý trapný pohřeb
křesťanský kříž z pozlaceného plastu
ve spojených prackách



.