Padající hvězdy

Tváře máš zdobené pihami,
závidí samo nebe tu krásu
a hvězdy, co jsou nad námi,
jen blednou v Oriónově pásu,

jak korále se tiše vyvlečou,
Tvůj smích k ozdobě stačí,
ve vodách Eridanu potečou,
plavé vlasy se v nich zračí,

přece jen by Ti uškodila asi
ta spona z padajících hvězd,
co krásnějšího mám tedy snést

když mistrně vsazeny mezi řasy
jsou ty safíry z dalekých cest?
Život sám se navrátil do měst.