Jarní sonáta
Jarní sonáta
Tak odolávám všem prázdným rozbřeskům,
kdy dech je jen tětivou ticha
skořápky dlaní v bezjádří,
navrátit spletitost paprskům,
když přerůstá zemská tíha,
políbit dotekem předjaří
Zkovanou oktávou prostoupit chvění,
naleznout v sobě obratníky
k milníkům dobrého jitra,
půlměsíc promítnout do setmění,
vyhladit všechny tvé vrásky
do barev hvězdného spektra
Do očí vysázím prvosenky,
odemknu bystřinu mezivlasou,
prokvetu úsměvem do tváří,
oblohu rozsvítím pro jitřenky
sonátou jarní tichohlasou
pro nové stránky v herbáři
otevřeme svá srdce
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tys hřejivosti zjev.... ach děkuji že jsi :-)
15.05.2016 23:54:14 | tvořilka
Tys básník .. básník hřejivosti a krásy nevšední .. :-)
15.05.2016 23:52:56 | tvořilka
s lehkostí Tvých slov SrovnaT se mohou křídla motýlů, až probudí se s paprsky jitra, rozsvědcují srdce něhoslovných :-)
19.04.2016 16:09:48 | Malá mořská víla
tohle je předjarní poezie, která mě fakt baví a žene slunce do žil dalších šedívých rán :)
14.03.2016 23:01:14 | Papagena
ach celou tu chvíli se mi tajil dech... neskutečně nádherná Jarní sonáta... přenádherné...
14.03.2016 22:42:36 | tvořilka