Holčička malá
andílek můj
bolavé srdce zastav se stůj!
Pod slupkou syrovou
svou něžnost skrývá
city jdou na pranýř
tak už to bývá.
Mysl má zmatenou
někdy se bojí
čas není nepřítel
čas rány hojí.
Nechtěl jsem oheň
nechtěl jsem válku
snad vnímáš to stejně
i na tu dálku.
Proplout a zírat
jak duše Tvá mizí
bez bolesti nelze
ač byla mi cizí.
Musím to zkoušet
musím se snažit
byť v pekle Tvém
budu se smažit