Ztráta lásky

Ztráta lásky

Kdysi dávno tady byla
a teď ji marně hledám.
Celou tu dobu semnou žila
a teď ji u sebe nemám.

Zapadla někde hluboko
a ač ji cítím stále,
nevidí jí mé oko
a já usychám žalem.

Minuty jsou dlouhé roky,
hodiny jsou staletí,
dny jsou obrovské časové skoky,
jež do nekonečna odletí.

A já čekám, zda se vrátí,
chodím od nádraží k nádraží,
po nocích vyhlížím spěšné vlaky,
čas mému tempu nestačí.

Vstávám s rozbřeskem a modlím se k slunci
ať vyčaruje mi naději,
to však mlčí, jak němí pulci
a naděje hasne v závěji.

Vítr vane, mraky plynou,
vše se jeví jako sen,
lásky se rodí a zas hynou,
nikdo není ušetřen.