Láska bolí

Tíží mě samota prázdných dnů
hlavou dřív honilo se tisíc snů . . .

Ve snu křičím jméno tvoje
přijde mi, že se brodím kupou hnoje . . .

Prý kdo zklame druhé – ten zklame se v sobě
proč já blázen věřila jsem v Tebe . . .

Bolí pohled na lavičku kde si mě prvně políbil
zraňuje pohled na podnik ve kterém si mi srdce své přislíbil

Vím, že to jednou bolet přestane
upsala bych duši ďáblu za to, že ta hrozná bolest ustane . . .

Možná bych Tě teď měla proklínat, ale já chci aby ses měl krásně
a já dál budu si psát básně . . . .

Zvednu hlavu a budu ta co hrdě žije
Ne ten pes co někde v koutě žalem vyje . . .