Letím vzhůru až ke hvězdám
k Tobě
padám a zase se zvedám
v sobě
stojím dál a jsem blíž
k Tobě
ležím, cítím tu tíž
v sobě
dýchám
křičím
kýchám
marně vzdychám
Tvoje jméno
vepsané do sítě
v pavučinách věčnosti
odvahou marnosti
zlomená časem
vnitřním hlasem
srdce krvácí
bolest se vytrácí
tak jako rým
sedím a nedýchám
jak zraněná mícha
čekám jen na ten den
až spatřím svůj sen