Jistoty a očekávání

Zdá se to naprosto jasné,
každičký spoj propásne,
ale já cítím, že je má duše,
Už jsem asi našla Toho muže.

Není v žádném případě jistota,
ale je v něm neuskutečná čistota,
ať si to bolí jak se tomu chce,
po tom všem opět stojíme zde.

Jsem zřejmě velice složitá osobnost,
od lásky nechci neustálou pozornost,
stačí mi, když se rty setkáme,
a v tom okamžiku spolu padáme.

Důkaz lásky nutně nejsou slova,
a klidně bych si to dala znova,
nikdy si nepřečteš, co jsem napsala,
stačí mi, že jsem to ze sebe dostala.

Vím,že tohle není má nejlepší báseň,
rytmicky nesedí, chybí básnická kázeň.
Ale smysl nedáváme ani my dva,
třeba když sedíme u kyvadla.