Moje Afrodito

Z rozkvetlých strání,
kde vůně předurčuje druh,
snad z duhy krásné
co probarvuje vzduch,
snad z odlesku Afrodity,
z krajiny krásných květů,
jsi něha s úsměvem
pro kterou tepu.
Jak žár mě spaluješ
a potom chladíš
zdánlivě vzdoruješ
a pak mě svádíš.
Spálen jsem dotykem
a odleskem očí,
vždy když se milujem
svět se mi točí.
Podrž mě lásko má,
podrž a pomiluj,
Svět se hned lepší zdá,
když můžu být Tvůj.