Anotace: Rondeau... převalí se románští autoři ve svých hrobech?
Najednou sviští vzduchem hlas
Slyší jej vůbec někdo z vás?
Pode mnou jámu bezednou,
tmu zatracení přebědnou,
nad hlavou skála strmí zas,
nížeji smrt a výše sráz -
chci padat - vždyť ty zradilas
mou pevnou lásku najednou.
Pak padám najednou...
vzpomínám - šimrání tvých řas,
s polibkem vřelým žil jsem snáz!
Doznívá výkřik - myšlenkou
hledám tvou náruč nezbednou.
Pak padám najednou...