A tak to bylo...

Jednou jedna sličná panna,
potkala u mostu jednoho pána.
Setkání vymyslel přítel společný,
však v půlce nechal je samotný.

Panna s pánem kráčeli dál,
panně vlas ve větru vlál.
Měli si o čem povídat,
pán začal se o ni zajímat.

Však panna pána brala jako kamaráda,
jeho doteky, neměla plně ráda.
I seznámila panna pána s kamarádkou,
oni stali se milostnou hromádkou.

Panna s nimi trávila čas,
za jinými muži se ale otáčela zas a zas.
Byla to divoká léta,
kdy s alkoholem a sexem se střetla.

Utekl rok, utekly dva,
a kamarádka panně kurvo řekla.
Nařkla jí z věcí různých,
i když třeba mylných.

Utnul se kontakt mezi třemi,
panna nejradši práskla by dveřmi.
Kamarádka přestala kamarádkou být,
zprávy panny s pánem museli se tajit.
Mnoho jich však nebylo,
a i to se utnulo.

Uplynulo mnoho vody,
než zas hodily se do pohody.
Po měsících mnoha,
napsala kamarádka panně znova.

S pánem se prý rozcházeli,
avšak pán panně napsal dřív,
tajně se po nocích scházeli,
bylo to jak těžký hřích.

Pán se ke kamarádce vrátit nechtěl,
radši k tátovi s chutí letěl.
Kamarádka pána chtěla,
málem si ho vybrečela.
Strašila ho dítětem,
a začla si s jeho přítelem.

Pánovi povedlo se sbalit pannu,
už dál nemohla dělat ze sebe dámu.
Cosi se v ní zlomilo
a pánovi podlehlo.

Začali se míti rádi,
přestali být jen kamarádi.
Víc a více trávili čas spolu,
jeho nálada létala nahoru dolu.

Věci z minulosti nedávali mu spát,
panna musela na jeho city dbát.
Co chvíli se něco stalo,
co pánovi spát nedalo.

Jednou to, pak zas ono,
táhlo se to jako hovno.
Spousta špíny všude kolem,
bývalá chtěla pokropit ho hnojem.

Nesvárů bylo všude plno,
trvalo dlouho, než se to uklidnilo.
Panna pána měla ráda,
po boku mu pořád stála.

Zlé věci ztratili se v dáli,
po večerech hry se hráli.
A jak tak utíkal čas,
pán měnil práci zas a zas.

Nyní jezdí daleko,
panna vidí ho jen malinko,
avšak stačit to musí,
však on sebou má její duši.

Jsou spolu stále v myšlenkách,
někdy možná i ve snách.
Časy se zlepšily,
ale i zhoršily.
Hádky žádné,
cesty zrádné.

Málo času na sebe mají,
avšak postačit musí,
řekli si, že to zkusí,
dlouho už se znají.

Jak to s nimi dopadne,
to jen osud rozhodne.
Překvapit se necháme,
snad srdce jim to nezláme.