Noc plná štěstí

Svíčka na stole pomalu hoří
dva milenci se do sebe tiše noří
on právě do ucha jí lásku šeptá
když ona se ho náhle zeptá

Hlavu si na jeho hruď pokládá
on ji hladí něžně přes záda
z toho pocitu štěstí mrazí
stín za zeď kreslí, že jsou nazí

On na tváři bezelstný úsměv má
ona ho láskyplně objímá
podívej, jak málo ke štěstí stačí
za okny hraje píseň ptačí

Slunce jim právě dlaň svou nabízí
hudba hraje v rádiu a k tanci vybízí
hraje Mozart nebo možná Presley
plamínek ohně stíny kreslí

Noc plná štěstí, noc plná polibků
největší štěstí je to, že jsi tu
symfonie lásky, orchestr vůní
za něj hrají činy, úsměv za ní

Jejich láska je čistá a možná naivní
když všichni okolo jsou protivní
jediný úsměv dají sami sobě
ty mě a já zase tobě…