TICHÉ HLUBINY
TICHÉ HLUBINY
TICHÉ HLUBINY
máma mě nikdy nekrmila
příliš sladkými slovy
milovala i trpěla
v ozvěnách mlčenlivých písní
vyvěrajících z hlubin ticha
kam štěstí chodí pít
jen když ho nezaplaší
ani nezatajený dech
a může se tak nebát
odestřít smutek ve svých očích
neumím věřit na lásku
v plášti z nařasených vět
o to víc kořím se však té
kterou si mámivými slovy
nikdo tak snadno neochočí
Praha, 12.5.2016
https://www.youtube.com/watch?v=FK-KC2aQpcI
Komentáře (18)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
v ozvěnách mlčenlivých písní...pro mne je krásná...děkuji.z.úsměv.
17.05.2016 00:02:46 | zdenka
Myslím, Zdeno, že o ozvěnách mlčenlivých písní bys mohla sama hodně vyprávět - vlastně i na Literu vyprávíš, ve svých verších. A zní z velké hloubky :-) Děkuji za srozumění :-)
17.05.2016 11:29:13 | Amonasr
pravá láska je jak Tao-neviditelná-když přijde příliš sladce-zasmrádne a zabolí:-( ST**
12.05.2016 19:40:05 | Frr
Jiří, Tvá reflexe je i ve své stručné výstižnosti neobyčejně komplexní – díky za ni ;-))
12.05.2016 22:21:12 | Amonasr
Mám to podobně :)
12.05.2016 15:08:07 | iluzionistka
To mě těší :-) I když vzhledem k Tvé tvorbě bych nemohl říct, že je to pro mě příliš překvapivé ;-)
12.05.2016 17:00:58 | Amonasr
Hmm, to je teda až jako poselství. Hodně povedené, hlavně ten závěr. ;-)
12.05.2016 11:12:34 | A42
Díky za vstřícnou odezvu - vždycky mám tak trochu obavy, abych v podobných případech nesklouzl k přílišné didaktičnosti... ;-))
12.05.2016 11:23:33 | Amonasr
máme podobně:) Písmenka se mi otiskla, básníče:)* (chtěla jsem dát dva bodíky, ale ruka rozechvělá ...:) jako by tam byly:)))
12.05.2016 11:10:05 | Ragnell