Dojmy

Sem tam moje oči chodí po horách
a sem tam moje ruce bloudí tvými vlasy

Je to to prvopočáteční zmatení
je to to zalknutí z volnosti
když jsi budil sídliště svým štěstím
v jednu, dvě nebo tři ráno

(Zmátlo mě to, asi jsem si zvykla
že upřímná radost se už dnes nenosí.)

Sem tam moje oči chodí po horách
a sem tam moje rty zdobí tvá ramena

Je to to bouřlivé hnutí lásky
co mě uchvátilo
když jsme spolu přelézali plot
já v balerínkách a ty se smíchem z rebelie

Je to ten pocit uklidněného míru
když jsme procházeli hřbitovem
a svíčky na hrobech byly zimní hvězdy
a tvoje ruka
v té slotě nepouštěla tu mojí.