I.Po.Vlasech

Leckdy to tak mívám.
Hladíš ji po vlasech.

Zase.

Stmívá se.
Oči září.

Jehly padají do červeného
měkkého polštářku.
Do mého.
Polštářek tiká, tiká,
časovaná bomba
nutí mě odejít.

Musím odejít.
Hladíš ji po vlasech.
Musím odejít.
Hladíš.
Ji.
Po vlasech.


Odešla jsem už
kdysi dávno,
přála ti štěstí
ležící na podlaze,
na studené podlaze,
dopis pláče, dopis chtíče
přátelí se
se zvěstí.

Předtucha,
žádná potucha,
opouští mě.
Listí.
Listy.
Uvadám.
Usínám.

Ledovec obeplul
severní pól.
Ležel.
Roztál
jako koloběh života,
usmívá se.
Cítím to.
Vycházející zář.
Z duše.
Září ve tmě jako lhář.
Z duše jako od černé
pneumatiky.
Ležím tam dál.

Musím odejít.
Hladíš.
Ji.
Po vlasech.

Zase.